Nový Knín, královské zlatohorní město, lákalo svým bohatstvím zlata již od neolitu. První stopy osídlení se zde objevují již v mladší době kamenné. Svědčí o tom četné zachované stopy po kutání, pinkové tahy, štoly či jednotlivé archeologické nálezy, později také písemnosti a mapy. Významná písemná zmínka o Knínu je z roku 1186, kdy zde byl uzavřen tzv. „Knínský smír“, smlouva, kterou byla Morava opětovně připojena k Čechám.
Rozvoj těžby zlata přivedl do těchto končin horníky a v těsném sledu přinesl i rozkvět řemesel. Městečko se vzmohlo natolik, že již v roce 1379 mělo vlastní školu. V 16. století Nový Knín patřil mezi královská zlatohorní města a byl spravován nejvyšším mincmistrem.
Za třicetileté války bylo město vydrancováno a doly zničeny. Někdejší blahobyt se již nevrátil. Ani později opakované pokusy o obnovu těžby k úspěchům nevedly, až do 2. pol. 20. století, kdy byly průzkumem potvrzeny nové zásoby zlatých rud na ložiskách Čelina a Mokrsko.
Historii města přibližuje Muzeum zlata, dnes pobočka Hornického muzea Příbram, umístěné v historické bu-dově tzv. Mincovny na náměstí Jiřího z Poděbrad. Zde se od 15. století zpracovávalo zlato vytěžené v místních revírech a odsud bylo odváženo do mincoven v Praze a Kutné Hoře. Od roku 1561 budova sloužila jako sídlo perkmistrovského úřadu. Muzeum zlata dokumentuje montánní činnost v povodí říčky Kocáby, představuje historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, dějiny města, místních řemesel a průmyslu, ale také historii soutěží v rýžování zlata u nás i v zahraničí.
V okolí Nového Knína jsou vyznačeny naučné stezky s geologicko-hornickou tematikou. Provázejí po stopách důlních činnosti zachovaných v okolí Chramiště, Kozích a Psích hor, Libčic, Čeliny, Mokrska a hornických osad mezi Dobříší a Vltavou od Kamýka po Štěchovice.
Více na: http://www.mestonovyknin.cz/